Dílo Rožmberků v rybářství na Třeboňsku
DÍLO ROŽMBERKŮ V RYBÁŘSTVÍ
Rok 2011 byl ve znamení oslav 400 let od úmrtí Petra Voka, posledního mužského potomka slavného a mocného šlechtického rodu Rožmberků. Tito velmoži se stali významnými nejen v jižních Čechách, kde leželo rožmberské dominium, jejich působení pozitivně zasahovalo i do chodu českého království. Mezi Rožmberky bychom mohli najít vysoké dvorní úředníky: nejvyššího maršálka, vrchního hejtmana i zemského hejtmana, českého nejvyššího komořího a purkrabího pražského, dokonce i nejvyššího převora českých johanitů.
Rožmberkové byli především jihočeští patrioti. Krajinu nejen obývali, ale i zvelebovali. V tom je jejich největší přínos pro jižní Čechy. Zanechali zde ohromné bohatství. Z jejich dědictví čerpali všechny další šlechtické rody, které se tu usadily po nich. K tomuto dědictví patří nejen hrady a zámky, ale i rozsáhlá rybniční soustava.
Zcela úmyslně přetvořili močálovité neúrodné rozsáhlé území rozprostírající se od moravských hranic až k vyššímu Brodu. Toto území bylo současně hraničním hvozdem. Prales zde byl málo obydlený, krajina plná vod, bažin, jezer, jimiž protékaly potoky a řeky a ve které se vedle lesních šelem usídlili jen rybáři a knížecí hajní. Zejména oblast kolem Třeboně, trží osady v blízkosti tří obchodních cest, byla svou polohou příhodná pro rozkvět vodního a rybničního hospodářství. Tohoto úkolu se postupně ujali tři významní rybníkáři Štěpánek Netopický, Mikuláš Rutard a Jakub Krčín.
V roce 1611 sice Rožmberkové po meči vymírají, jejich odkaz však v jižních Čechách žije stále. Velkou zásluhu na to mají i dnešní pokračovatelé rybářů a rybníkářů – studenti Střední školy rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni.