Třeboňský zámek

Třeboňský zámek, jeden z největších jihočeských zámků, byl na počátku 12. století součástí trhové osady. První doloženou historickou osobnotí v Třeboni je Vítek z Prčice. Jeho vnuci Pelhřim a Ojíř koupili od kláštera ve Zwettlu roku 1250 část území Třeboňska nazývané Wittigenove – Vítkův luh. Jejich potomky se stali páni z Landštejna, jedna z větví Vítkovců, s erbem bílé růže na červeném poli.

Zdejší hrádek je na místě bývalého panského dvora roku 1374. Od města byl oddělen příkopem a dřevěnou hradbou. V letech 1479 – 1782 byl přestavěn na gotický hrad. Rožmberkové Třeboň vlastnili od roku 1366, kdy ji rozmařilý Jan z Landštejna prodal pánům z Rožmberka.

Rožmberkové se zasloužili o několik přestaveb a rozšíření zámku, městských hradeb a na nich se podíleli významní italští stavitelé. Když roku 1602 Petr Vok natrvalo přesídlil z Krumlova do Třeboně, došlo k dalším stavebním pracím a k úpravám interiéru zámku. Byla také rozšířena zámecká zahrada.

Další mocný rod, Schwarzenbergové, kteří vlastnili Třeboň od roku 1660, obohatil zámek barokními dostavbami na vnějším nádvoří. Zámek je obklopen nádherným parkem a hradbami. Ve větší části třeboňského zámku jsou uloženy sbírky Státního oblastního archivu. Už v roce 1602 byl na třeboňský zámek převezen rožmberský archiv z Českého Krumlova, který byl vždy ceněn jako jeden z nejcennějších šlechtických archivů. Později se archiv rozrůstal o další písemnosti, až postupně zaplnil tzv. Dlouhou chodbu – spojovací chodbu mezi zámkem a augustiniánským klášterem. Nejstarší uloženou písemností je listina z roku 1184.