Unikátní rybničtní síť

UNIKÁTNÍ  RYNIČNÍ  SÍŤ  BUDOVANÁ  ZA  PŮSOBENÍ  ROŽMBERKŮ

Chov ryb má na Třeboňsku staletou tradici. Její věhlas trvá od dob zakládání nejstarších rybníků dodnes. Vznik prvních rybníků na Třeboňsku lze spojovat s obdobím vlády Karla IV. V polovině 15. století bylo na Třeboňsku přibližně 20 rybníků o výměře 700 ha.

Přelom 15. a 16. století je pro třeboňské rybníkářství nejrušnějším obdobím výstavby a je spojeno s rožmberským rodem. V této době přináší systém do výstavby třeboňské rybniční sítě, ve službách Voka z Rožmberka, Štěpánek Netolický, s jehož osobou jsou spojovány mimo jiné rybníky Koclířov, Tisý, Záblatský, Horusický, Opatovický, Káňov a založení Zlaté stoky.

Jeho současníkem a pokračovatelem byl Mikuláš Rutard z Malešova, hejtman Viléma z Rožmberka. Rutard byl zakladatelem rybniční soustavy poblíž Chlumu u Třeboně, jež svým vodohospodářským uspořádáním i produkčními možnostmi předstihuje rybníky okolo Třeboně. Se jménem Mikuláše Rutarda jsou spojeny rybníky Hospodář, Podsedek, Kanclíř, Blato, Černá velká, Staňkov nebo Hejtman a další. Mikuláš Rutard je velká osobnost českého rybníkářství a je spojovacím článkem mezi dobou Štěpánka Netolického a Jakubem Krčínem.

V 16. století přebírá „nesmrtelný“ regent Jakub Krčín z Jelčan už dobře a účelně uspořádané rybniční hospodářství, aby je řídil a rozšiřoval ve službách Rožmberků až do roku 1590. V období stavitelské aktivity Jakuba Krčína vznikly nebo byly rozšířeny rybníky Svět, Spolský, Vdovec, Naděje, Skutek, Potěšil, Ptačí Blato, Krčín a mnohé jiné. Na důkaz oddanosti rožmberskému domu vystavěl Krčín největší rybník v Čechách - Rožmberk, současně s ním vybudoval Novou řeku, která převádí „velkou“ vodu z povodí Lužnice do Nežárky. Těmito díly bylo dovršeno středověké rybniční stavitelství, z jehož dědictví čerpáme dodnes.